Sardinie - velká města
Cagliari bylo založeno pravděpodobně Féničany v 8. - 6. století př. n. l. Později Cagliari ovládli Kartaginci, za jejichž nadvlády se město těšilo velkému rozkvětu. Za druhé punské války získali Cagliari Římané a ustanovili jej administrativním centrem římské provincie. Cagliari bylo častým terčem přepadávání severními barbary, saracény, Maury, Janovany a Pisany.
Od přístavní hráze vede ulice Via Roma, lemována stromy, která končí u náměstí Piazza Matteotti, kde se nalézá honosná radnice Palazzo Comunale. Kousek od ní se nachází autobusové a vlakové nádraží. Kolem radnice probíhá ulice Largo Carlo Felice, na níž se nalézá památník krále a stará tržnice Vecchio Mercato. Od náměstí Piazza Costituzione nás zavede mramorové schodiště zvané Passeggiatta Coperta k citadele Bastione di Saint Remy, u níž se nachází rozlehlá terasa, z které je nádherný výhled na celé Cagliari, záliv a lagunu San Gilla. Pod schodištěm Passeggiatta Koperta najdeme slavnou kavárnu Antico Caffé, která byla založena roku 1855. Je vyhlášená výbornou kávou a sardinskými zákusky. Na náměstí Piazza Palazzo stojí působivá katedrála Santa Maria, postavená na začátku 13. století. Chrám má 3 lodě, 2 boční kaple a stříbrné tabernákulum z roku 1610. Můžeme zde také spatřit nádherné chrámové kazatelny a náhrobek Martina II. Aragonského. Ve 14. století věnovalo město Pisa katedrále 4 mramorové lvi, kterými je nyní katedrála velmi proslulá. Kousek odtud se nachází univerzita z roku 1765 s knihovnou z roku 1792, ta obsahuje 370 rukopisů, tisky z 16. století, prvotisky a mnoho vzácných miniatur. Zde také najdeme věž Torre del‘ Elefante, která měří 35 metrů a je ozdobená bílým slonem. Byla postavena místním architektem Giovannim Capulou v roce 1307. Z vlastního popudu krále Carla Felice vzniklo v Cagliari nejvýznamnější muzeum na ostrově - Národní archeologické muzeum, v jehož sbírkách se nachází materiály z pozdní doby kamenné (nástroje z obsidiánu a křemene, sekery, palečky, hmoždíře, hroty šípů a maličké sochy bohyně matky). Další významnou pamětihodností v Cagliari je římský amfiteátr, který pojme až 10 tisíc vojáku a dodnes slouží jako divadlo. Byl založen ve 2. století. Městská část Spiaggia Poetto je důležitou rekreační oblastí, kde najdeme velkou bílou pláž, restaurace, přístav a lunapark.
Sassari není jen označením města, ale i názvem zdejší provincie, která se rozkládá na 7 500 kilometrech čtverečních a má 430 000 obyvatel, čímž se stává největší ze všech 4 provincií na ostrově. Samotné město má 120 000 obyvatel. Leží na vápencové náhorní plošině a je druhým největším městem Sardinie. Nachází se zde univerzita a arcibiskupství. Má zachovalé středověké centrum s velmi úzkými uličkami. Město bylo založeno uprchlíky z Porto Torres a ve své historii bylo ovládáno Puny, Římany, Byzantinci, Janovany, Pissánci a Španěly. Ve 13. století se Sassari stalo hlavním městem judikátu Torres. Bylo častým cílem přepadávání pirátů a také bylo často pleněno bojujícími vojsky ať už Aragonců, Francouzů, či později Španělů. Obyvatelé proto na svou obranu postavili strážní věže Asinara a Pelosa.
Střed Sassari je tvořen náměstím Piazza Italia, kde se nachází památník krále Vittora Emanuela II. V severním úseku náměstí je Palazzo della Provinzia, které vznikalo v letech 1873-80 a i dnes zde sídlí správa provincie. Na náměstí lze nalézt také Etnografické muzeum G. Sanna, které zahrnuje obrazárnu a etnografickou část. V etnografické části jsou pozůstatky z nuragu a hrobek doby bronzové a měděné. Nejpozoruhodnější exponáty v muzeu jsou kamenné sekyrky, hmoždíře, či náhrdelníky z mastku a maličké ženské sochy z mědi. Dále zde nalezneme kroje, dřevěné truhlice, krajky, formy na pečení chleba a staré pušky. Hlavní ulice, Corso Vittorio Emanuele, Vás provede starým městem k náměstí Pizza San Antonio, kde byl v roce 1954 vztyčen vápencový sloup sochaře Eugenia Tavolary. V centru se také nachází velkolepá katedrála Dumo San Nicola, která byla postavena ve 13. století a v 18. století barokně přestavěna. Uvnitř má bohaté žebroví a krásnou kupoli ve stylu Aragonské gotiky. Oltář zdobí Madonna del Bosco ze 14. století. V západní části starého města nalezneme kostel Santa Maria di Betlemme, který byl stavěn od roku 1106. Jeho průčelí je románské, vnitřní klenby gotické a vyřezávaný dřevěný oltář pochází ze 17. století. Sassari je známé svými slavnostmi Maggi Sassarese, kdy je zde mnoho přehlídek. Výrobky z rohů, parohů a korku jsou v této oblasti nejtypičtější.
Nuoro, rodné město sardinské nositelky Nobelovy ceny za literaturu Grazie Deleddové, se nachází ve stejnojmenné provincii, která má rozlohu 7 044 kilometrů čtverečních a 270 tisíc obyvatel, z toho celých 37 tisíc obyvatel žije v samotném městě Nuoro. Provincie Nuoro je hornatá oblast a srdce tvoří horský masiv Gennargentu, ve kterém leží nejvyšší vrchol Sardinie. Moře je zde azurově čisté a písek bělostný. Také Nuoro bylo v minulosti pod nadvládou Kartaginců (6. století př. n. l) a Římanů (3. století př. n.l.), za jejichž nadvlády se město počalo rozvíjet a to hlavně díky své strategické pozici, protože leželo na křižovatce významných komunikací. Toto území se dříve jmenovalo Města barbarů. Nuoro je rodištěm dvou nejvýznamnějších kulturních představitelů ostrova: Sebastiana Satta, což je největší básník celé Sardinie a Grazie Deleddové, která dostala Nobelovu cenu v roce 1926 za své romány a povídky zabývající se přírodou a životem obyčejných lidí.
Město není bohaté na památky a monumenty, za to má však nádherné okolí. Nejvýznamnějším muzeem města je Regionální muzeum sardinských krojů, pod jehož záštitou se nalézá i institut pro dokumentaci a ilustraci tradic života obyvatel. V muzeu se nachází údajně nejhezčí kroje v celé Itálii, a to kroje sváteční, které jsou překrásné a bohatě zdobené. Kroje mají na Sardinii velkou tradici. Nosí se často a vidět je můžeme například při zdejších významných svátcích jako například svátek San Efisia. Město má velmi hezký park, z jehož vrcholku San Onofrio se otevírá výhled na město a okolní vrcholky. V jeho blízkosti se nachází nuorský panteon. Dříve to byl kostelík postavený v roce 1625, ale později byl restaurován a změněn na Pantheon s ostatky Grazie Deleddové. 40 kilometrů od Nuora leží vesnička Orgosolo, z níž pocházeli nejproslulejší sardinští bandité.
Alghero se nachází 35 kilometrů jižně od Sassari na západním pobřeží ostrova. Říká se mu také Barcelonetta (malá Barcelona) a to pro jeho katalánský vzhled. Tato oblast byla osídlena již v počátcích neolitu. K založení města došlo v roce 1102 a bylo postaveno na základech staré osady. O stavbu města se zasloužila rodina Doriů, která díky přístavu ovládla obchod na západním pobřeží ostrova. Po dobytí města Pedrem Aragonským v roce 1354 se sem přistěhovalo mnoho Katalánců a Aragonců. Dodnes se tu mluví téměř čistou katalánštinou a tabulky se jmény ulic jsou dvojjazyčné- italské a katalánské. Město má 40 600 obyvatel, ale v období turistické sezóny se tento počet téměř zdvojnásobí. Turistům nabízí mnoho zábavy a kulturního vyžití, což není na ostrově Sardinie obvyklé.
Staré centrum města se rozkládá přímo u pobřeží a dodnes zde můžeme spatřit zbytky opevnění. U přístavu spatříme věž Torre della Magdalena, které se také říká Garibaldiho věž. Historické jádro je sice trochu sešlé, neboť je z pískovce, který se pozvolna drolí, ale přesto je velice působivé. Při toulkách starými uličkami se to hemží tajemnými okénky se zdobenými balustrádami a ornamenty na domovních dveřích.
V okolí města je mnoho krásných rekreačních zón s hotely, jež mnohokrát mají vlastní pláž. Nachází se zde i známá pláž Le Bombarde, která má bílý písek a je lemována hustou zelení. Dále zde nalezneme pláž Lido di S. Giovanni, která je téměř tropického charakteru a rostou na ní palmy. Ve městě se vyrábí šperky z korálů, lodní lana a vynikající vína. Nejznámější z nich je růžové šumivé Cannonau. Místní kulinářskou specialitou je langusta po Katalánsku.
